Karmický zákon

Měl Budhu, sošku dřevěnou,
přesto nadále ve stejných vodách plul.
Karmický zákon s lodí prudce popohnul.

Teď o kilometrů pár je.
Možná odejít si od něho přál,
by mysl prozřela, by viděl barvy pravé?

Náhoda to není,
ba ani rozmar bývalé ex ženy.
Sám tvůrcem upachtěným jest.

Dobrovolně si skučí.
V iluzi do chvíle,
kdy zvonek náhle hne silně žlučí.

Dál ptám se proč špiníme své lidské hlavy?
Chtivost, nenávist a nevědomost
budují dál vypiplané zrady.

Jenže něco nás začíná nelítostně dusit.
TEĎ nezbývá než sebe obejmout. BÝT.
Nebo chtít to alespoň zkusit.

23.2.2015