Když tělo tě mučí

Když tělo tě mučí, otevři se,
nastav té trýzni svou prázdnou dlaň,
prohlédni horu a chápej,
že bolest je v růstu nutná daň.

Když tělo ti vadne otevři štolu,
hledej a pátrej v chladu i v tmách,
v hlubinách s důvěrou doluj tak dlouho
až najdeš srdce drahokam.

Když tělo tě bolí,
poděkuj žes procit člověče i do těchto ran,
ne-moc je hnůj k tvému stromu,
věř, že duch chce, abys s nim rostl dál.

Nebraň mu v cestě víc, odevzdej se cele,
je moudrý, chce ti jen říct,
že bezpodmínečná láska je všelék,
že bez něho jsi prázdné NIC.

Po celé věky putuje Domů,
mnoho těl už Cestou vystřídal,
kdys rozhodl se pro tvé tělo k tomu,
přeje si tajemství života abys poznával.

V celistvém sepjetí jdi tam kam nutno jíti,
otevírej se síle všech možných prán,
není radno už dál v omylu žíti. 
Žij!
Čas života jsi sám sobě daroval.

          9.9.2013