Nekonečná píseň

Říkají o mě, že jsem jak snílek,
prej, že už mi vyprší životní míle,
prej, že už nic jiného mě nečeká,
jen záhuba jistá. Možná blízká či daleká?

Říkají o mě, že jsem jak snílek,
tak tedy k obědu si vy-sním  lilek.
Zítřek je budoucnost vzdálená,
a včerejšek mi nesahá ani po kolena.

Říkají o mě, že jsem jak blázen,
že často padám na podlahu anebo na zem.
Ale já vám povím, mi milí,
jak byste si tu hubu asi jinak rozbili?

Říkají občas, jsi ale blázen,
měla jsi dům a měla jsi bazén,
a muže co vydělával palmále,
ty ale raději navlékáš korále.

Říkají známí, jsi jak ten cvok,
co do propasti udělá krok,
co neřeší vůbec žádné jistoty,
a s problémy nedělá ani drahoty.

A říkají ještě, jsi vážně cvok,
dost možná, že v hlavě mi uvízl brok.
Prej bych měla navštívit lékaře.
Něco se změní? Inu, pravda že.

Říkají o mě, že šílená jsem.
To mají pravdu, jsem jak ten křen,
co nosem prosviští až slzy ti potečou,
jsem jak ty stíny co se za tebou povlečou.

Říkají o mě, že neschopná jsem,
že slámu mlátím sobě i všem.
Jenže to mi jaksi, pánové, nesedí,
tvořivá jsem dost, ale lidi to nevědí.

Říkají o mě, že krásná jsem už z pohledu,
tohle si, lidičky, vysvětlit vážně nedovedu.
As kdybych měla na zádech velký hrb,
tak by mě lidi brali více na-povrch.

Říkají o mě, že mám moc barev,
že tohle není možné, že nejsou zralé.
Jenže já mám dávno vlasy šedivé,
a barvení do hněda je kouzlo šálivé.

Říkají o mě, že je mě moc,
že volají druhým záchranku na pomoc.
Obávám se, že s tím asi nic nespravím,
jelikož velice nerada churavím.

Jedno mi prosím vysvětlit musíš,
dřív než odletět z planety zkusíš.
Já to holka opravdu nechápu,
jak je to možné, že to v co já věřím ty máš na háku?

Všichni se divíte, zvedáte obočí,
někomu se dokonce panenky přetočí,
že někdo na světě touží po LÁSCE?
O tom se snad povídá už jen v pohádce.

Upřímnost vzácná je. To leckdo dobře ví.
Nedej se oklamat reklamou na štěstí.
Vírou a vůlí svou jednou vše prolomíš.
Říkám Ti, LÁSKA JE! Jednou to pochopíš.

Utíkej do lesa, vyhledej víly,
jen ony znají magické síly,
a když tam vydržíš zůstat až do noci,
když poprosíš, můžou Ti pomoci.

Ale když nechceš není ti rady,
můžeš si třeba hladit své vady,
anebo večer natáhnout bačkory,
a zůstat na místě všemu navzdory.

Ve stáří brečet, že svět je jen špína,
že, nemá cenu ruce už spínat,
navíc když sedíš v té své kajutě,
jako páv stále nadutě.

Nemysli si přec, brachu můj milý,
že pos... jsi si životní chvíli,
konečný konec tu ještě není,
měnit vše můžeš, to bez prodlení.
 

... při tvorbě jsem se fakt pobavila ... Vesmír totiž s námi moc rád laškuje. Z vážné věci se může stát legrační záležitost, a to je víc než super.
I ty si můžeš vymyslet svůj vlastní text, a na nějakou melodii oblíbené písničky si ji zpívat. Není to nic složitého. :-)

17.8.2013