Přichází po špičkách

Přichází po špičkách, lehce se chvěje.

Je jako vánek co modravé zvonečky rozcinká,
jako strom jehož květy hladí a jejich vůní srdce taje.

Bez hnutí přijímám převzácné to dění.

Jsem v její náruči.

Čistá.

Chce abych se nořila, celá.

Co v těchto dnech nastává?

Zdá se, že zbytečné jsem už poztrácela.

Sázím  a pleju. Zalévám.

K slunci se obracím.

K  prameni, k Domovu s ní se navracím.

20.4.2014