Prý snílek jsem

Prý snílek jsem, co do záhuby se žene.
Tak mě napadá:
"O co se tady přeme?"

Že člověk dnes snadno i lásku si koupí.
Zvláště, když sleva křičí: "Dnes neprohloupíš!"
Pak lásku získává jako tovar. Vlastní ji jako věc.
A když záruční doba skončí, spadne,
vážený pane,  z ničeho nic na srdce poklopec.

Tak se stalo, že v našem světě víc než-li Láska
platí už jen peníze, moc a podvody.
Vnímám teď silně, že zmatená cháska
potřebuje lesy a hory. Už žádné podchody.

V paměti lidské zdá se, že kdesi hluboko
je ukryto tajemství šťastného bytí.
Nutné si vzpomenout. Ne jen tak na oko.
Tam někde v neznámu jsme zcela skryti.

A ikdyby člověk nedošel na světa kraj
pravý má smysl jeho životní pouť.
Jen upřímnou Láskou je veden v ráj,
před ní se musí na kolena pokleknout.

Prý snílek jsem, co do záhuby se žene ...

17.8.2013