Peru, peru, peru, ...

Kdo neokusil práci přadleny, která si sama od samého začátku rouno připravuje k předení nemůže tušit jak náročná práce to je. Nejdříve rouno musíte někde sehnat. V nejlepším případě ho seženete od lidí, kteří rouno od oveček dál sami nezpracovávají a rádi by, aby někdo ho dál použil k bohulibým účelům. Pak ho musíte k sobě domů nějak dopravit. Rouno vytaháte z pytlů ven, ideálně když je slunečné počasí. Dávám ho na staré bavlněné povlečení nebo lněné prostěradlo na zem, nebo na síta. A když je krásně prosušené tak do něho mlátím klackem, aby vytřepala hrubou nečistotu. Krásně suché ho dávám zpět do pytlů. Část odeberu a vložím do nádob se studenou vodou, prohňácám a nechám namáčet den, a třeba i dva s občasným prohňácáním. Pak rouno vytáhnu, vodu vyleju, dám znovu čistou a nechám odstát. Opět vodu vyleju vleju vodu lehce vlažnou přidám trochu kopřivového obyčejného šampónu, vložím rouno a jemně hňácám - peru. Když vidím, že je rouno čisté, vytáhnu ho, ještě jednou ho vložím do lázně s čistou vodou, vymáchám, jemně, vytáhnu, lehce vymačkám vodu a nechám sušit na sítech.Když rouno suším občas k němu příjdu prohodím vrstvy spodní nahoru a horní dolu, a když vidím, že je rouno zašmodrchané, nebo že má náběh dredovadět, pak vlákna poroztahuji, rouno se krásně nadechne a lépe suší. Někdy ho suším den, někdy dva, a někdy i tři, to podle toho jaké je počasí.

Když máte rouno krásně suché vložíte ho například do starého bavlněného povlečení na polstář. Teď teprve je rouno připravené na česání. Ale o tom příště.