Niterná poezie
Tato tvorba je plná lyriky a existence života. Vychází z prožívaného přítomného okamžiku.
Básniřství se v mém životě počalo hnízdit koncem roku 2011. Zcela přirozeně a často nečekaně dává o sobě znát. Tvůrčí proud přichází neohlášen. Když jsem znovu a znovu přepadena silnou potřebou uchopit okamžik života a slova se začnou drát na povrch, rychle šmátrám po bloku a inkoustovém peru.
Není básně, kdy bych nebyla znovu a znovu fascinována nejen probíhajícím procesem tvořivosti, jeho výsledkem ale mnohdy i samotným podnětem, který proces tvorby spouští. Dnes (červen 2014) se mi tvoří daleko lehčeji než tomu bývalo na samém začátku.
Příběh zrození básně Zlatozář -
To se zrovna v Berouně konaly tradiční Hrnčířské trhy (2013). Mnohokrát jsem o nich slyšela a tak toho rána jsem se rozhodla, že se tam podívám a pak, že půjdu pěšky do Loděnice. Byl moc krásný den. V jednom úseku cesty a jen díky mým několika rozhodnutím mohla vzniknout další báseň do sbírky. Tímto však příběh básně nekončí. Tehdy jsem netušila, že báseň bude mít jemný šat. Uplynulo několik měsíců a začátkem roku 2014 jedné noci k ní vzniklo úžasné hudební téma, to díky seznámení se a setkání se zcela výjimečným člověkem, Kájou Hegedüsem, multiinstrumentalistou, vzácnou osobností. Jeho schopnost vnímat slova, pohyb, zvuky a dál hudebně ztvárňovat je nevídaná. A až nadejde ten pravý čas ( a to se dnes neví zda nadejde) usednu a začnu psát o Kájovi a jeho propojení se světem lesa, se Zemí, s Vesmírem. Vlastně díky setkání s Kájou jeho vyprávění o jedné paní učitelce vznikla pohádka Bylo nebylo ... o děvčeti, škole a zlé čarodějnici. Ano, setkání s Kájou přineslo další vlnu tvořivosti. A to je moc dobře. "Kájo, moc děkuji, že JSI."
Každý z nás nosí v sobě básníka, leč v mohých je spící, mnozí ho nevědomě vězní, uzurpují, dusí. Stačí nadšeně a s vášní otevřít své srdce, zbavit se strachu a obav z dosud nepoznané krajiny a z neznámých cest, a začít vstupovat s odvahou a důvěrou vstříc dobrodružství, které nese jméno ŽIVOT.
Jsem
Odvaha
Probuzení ze sna
Závist
Milování
Píseň o Anděli, Rytíři a psu
V tom všem dění
Tóny
A mytágo je mrtvé
Básník v mém těle
Tělo i mysl v ohni jest
A člověk žasne zas a znova
Naslouchám
I kdybych tě milovala sebevíc
Je čas lože. Je čas hoře.
Klíč
Už fakt nevím kudykam
...jak zdánlivé NIC
Až
Láska, ta tě stále vede
A co Ty?
Vesmír a pohádka
Už poznávám
Prý snílek jsem
I vítr JSEM
Jsem vším
Člověk a voda
Báseň Země
Zlatozář
Když tělo tě mučí
Ranní iluze
Čas
Ledové ráno
Co je a co už není
Krása zimních víl
"Ach", řekne jen
Ne jedna, leč dvě
"Prosím, vyprávěj."
Proč pořád se někam rveš?
Je jedenáctá neděle
Přichází po špičkách
Teď
Rytíři hledej
Snění
Dýchat pomalu a zhluboka je nutné
... a nebát se nevědět
Člověk se růstu neubrání
Prameny
Prosincový stesk
Už nadešel čas
Mohu být krajinou
Karmický zákon
Pravda o smrti
Putování Zemí s nebesy
Někdo rozdává, někdo uklízí a někdo ...
Vysílám signály všemi směry
další básně naleznete zde
jsemanejsem.blog.cz/rubrika/moje-i-jinych-poezie