Niterná poezie

Tato tvorba je plná lyriky a existence života. Vychází z prožívaného přítomného okamžiku.

Básniřství se v mém životě počalo hnízdit koncem roku 2011. Zcela přirozeně a často nečekaně dává o sobě znát. Tvůrčí proud přichází neohlášen. Když jsem znovu a znovu přepadena silnou potřebou uchopit okamžik života a slova se začnou drát na povrch, rychle šmátrám po bloku a inkoustovém peru.

Není básně, kdy bych nebyla znovu a znovu fascinována nejen probíhajícím procesem tvořivosti, jeho výsledkem ale mnohdy i samotným podnětem, který proces tvorby spouští. Dnes (červen 2014) se mi tvoří daleko lehčeji než tomu bývalo na samém začátku.

Příběh zrození básně Zlatozář -

To se zrovna v Berouně konaly tradiční Hrnčířské trhy (2013). Mnohokrát jsem o nich slyšela a tak toho rána jsem se rozhodla, že se tam podívám a pak, že půjdu pěšky do Loděnice. Byl moc krásný den. V jednom úseku cesty a jen díky mým několika rozhodnutím mohla vzniknout další báseň do sbírky. Tímto však příběh básně nekončí. Tehdy jsem netušila, že báseň bude mít jemný šat. Uplynulo několik měsíců a začátkem roku 2014 jedné noci k ní vzniklo úžasné hudební téma, to díky seznámení se a setkání se zcela výjimečným člověkem, Kájou Hegedüsem, multiinstrumentalistou, vzácnou osobností. Jeho schopnost vnímat slova, pohyb, zvuky a dál hudebně ztvárňovat je nevídaná. A až nadejde ten pravý čas ( a to se dnes neví zda nadejde) usednu a začnu psát o Kájovi a jeho propojení se světem lesa, se Zemí, s Vesmírem. Vlastně díky setkání s Kájou jeho vyprávění o jedné paní učitelce vznikla pohádka Bylo nebylo ... o děvčeti, škole a zlé čarodějnici. Ano, setkání s Kájou přineslo další vlnu tvořivosti. A to je moc dobře. "Kájo, moc děkuji, že JSI."

Každý z nás nosí v sobě básníka, leč v mohých je spící, mnozí ho nevědomě vězní, uzurpují, dusí. Stačí nadšeně a s vášní otevřít své srdce, zbavit se strachu a obav z dosud nepoznané krajiny a z neznámých cest, a začít vstupovat s odvahou a důvěrou vstříc dobrodružství, které nese jméno ŽIVOT.

Jsem                 

Odvaha

Probuzení ze sna

Závist

Milování

Píseň o Anděli, Rytíři a psu 

V tom všem dění

Tóny

A mytágo je mrtvé

Básník v mém těle

Tělo i mysl v ohni jest

A člověk žasne zas a znova

Naslouchám

I kdybych tě milovala sebevíc

Je čas lože. Je čas hoře.

Klíč

Už fakt nevím kudykam

...jak zdánlivé NIC

Láska, ta tě stále vede

A co Ty?

Vesmír a pohádka

Už poznávám

Prý snílek jsem

I vítr JSEM

Jsem vším

Člověk a voda

Báseň Země

Zlatozář

Když tělo tě mučí

Ranní iluze

Čas

Ledové ráno

Co je a co už není

Krása zimních víl

"Ach", řekne jen   

Ne jedna, leč dvě

"Prosím, vyprávěj."

Proč pořád se někam rveš?

Je jedenáctá neděle

Přichází po špičkách

Teď

Rytíři hledej

Snění

Dýchat pomalu a zhluboka je nutné

... a nebát se nevědět
Člověk se růstu neubrání

Prameny
Prosincový stesk

Už nadešel čas

Mohu být krajinou

Karmický zákon

Pravda o smrti

Putování Zemí s nebesy

                    Někdo rozdává, někdo uklízí a někdo ...

Vysílám signály všemi směry

 
 

další básně naleznete zde

jsemanejsem.blog.cz/rubrika/moje-i-jinych-poezie