Magii Života se otvírám

Plevel jen tak nevypleju.
Kochám se "pouhým" růstem,
když nechávám se v poli hustém,
byť políčko je jedno, malé.

Zdá se mi tak dokonalé,
když jako klíč vstupuji do jeho nitra,
jen co vstanu, za brzkého jitra,
cítím sladkost v srdci svém.

A jako v ráji daňovém
oproštěna od zlozvyků,
otevřena božským stykům,
nechávám se vpíjet v zem.

Trávu nemučím už strojem.
Zdraví mysli i těla se otvírám.
Každé stéblo probírám.
Suším si ho do sena.

Připadám si blažená.
V pravém slova smyslu jdu srdcem,
bez rozmyslu.
Nebojím se. Kráčím dál.

S korunou, jako král,
tažena jsem do nebes.
Poznávám jednu, druhou i třetí ves.
Magii Života se otvírám.