Předu nitku osudu

Předu nitku osudu,
mám ho plný koš.

Ví snad někdo, co z ní bude?
U koho se nitka zkroutí?
Snad nikoho nezarmoutí.

Předu nitku osudu.

Jen ať pěkně v zimě hřeje, 
ať se v teplo dává.
To pak bude slast,
a sláva.

Předu nitku osudu
snad o hladu nebudu.

Nitka v přízi vede k hraní,
stačí jehlice si vzít,
v rytmu písně zatkávat,
nebo jen tak, zdobit byt.

Předu nitku osudu.

Předu hrubě, předu tence,
rozmotávám propletence.
Jsou to o-sudové věnce.
Každý máme svůj.

Předu nitku osudu,
mám ho plný koš,
kolovrátku můj.